STRATEGIE S-P-D

S – Spravedlnost, spolupráce, solidarita
P – Pravidla, povinnosti, pomoc
D – Důslednost, dohled, disciplína

PREAMBULE

Bezdomovectví představuje ohrožení veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku. Město má povinnost chránit veřejný pořádek a bezpečnost a zároveň by mělo mít za cíl nabídnout účinnou pomoc těm, kteří jsou ochotni svoji situaci řešit a změnit.

Teplice mají především řešit situaci vlastních občanů. Prvním krokem řešení bezdomovectví proto musí být jasné rozlišení mezi lidmi, kteří mají k Teplicím skutečnou vazbu, zejména zde mají trvalý pobyt, a lidmi, kteří do města přicházejí odjinud. U lidí bez vazby na město chceme aktivně usilovat o jejich návrat a předání do systému pomoci v místě jejich trvalého pobytu nebo původu, vždy v mezích zákona.

1. Teplice a bezdomovectví

Teplice se s fenoménem bezdomovectví potýkají dlouhodobě, avšak v posledních několika letech nabývá tento problém extrémní podoby. Po mnoho let byla tato problematika cíleně přehlížena. Minulá vedení města problém bezdomovectví ignorovala a opakovaně dokonce konstatovala, že tento problém v Teplicích neexistuje.

V posledních letech se vedení města začalo této problematice aktivně věnovat. Z našeho pohledu však dosavadní způsob řešení není dostatečně efektivní a jeho výsledky neodpovídají rozsahu problému ani prostředkům, které jsou do jeho řešení vynakládány.

Považujeme za správné, že město problém přestalo přehlížet a začalo jej řešit systémově.

Současnou strategii proto nechceme odmítnout ani zrušit. Obsahuje řadu potřebných opatření v oblasti sociální práce, zdravotní pomoci, zaměstnávání, bydlení a dalších služeb.

Považujeme ji však za neúplnou.

Její zásadní slabinou je, že vedle rozsáhlého systému pomoci prakticky neobsahuje odpovídající systém restriktivních opatření, jasných pravidel a jejich důsledného vymáhání.

Právě tato část je podle našeho názoru nezbytná nejen pro ochranu veřejného prostoru, ale také pro dlouhodobou podporu celé sociální politiky města.

Jsme si vědomi, že zavedení a důsledné uplatňování restriktivních opatření vyžaduje od vedení města politickou odvahu. Znamená to přijmout jasná pravidla, prosadit je a následně trvat na jejich dodržování i v situacích, kdy to může být nepopulární nebo konfliktní.

Takovou odvahu jsme v předchozích vedeních města v potřebné míře neviděli. My ji chceme do řešení bezdomovectví přinést a převzít za tato opatření politickou odpovědnost.

Pokud město investuje do řešení bezdomovectví miliony korun, musí občané současně vidět konkrétní výsledky:

• méně lidí dlouhodobě pobývajících a přespávajících v ulicích,
• méně nepořádku a znečišťování veřejného prostoru,
• méně problémového chování v centru města,
• větší bezpečnost a pocit bezpečí,
• více lidí, kteří se skutečně vracejí k samostatnému životu.

Pomoc musí být spojena s výsledkem.

2. Proč současný přístup nestačí

2.1 Chybí měřitelné výsledky

Úspěšnost strategie nelze hodnotit podle počtu uskutečněných jednání, mediálních výstupů, projektů nebo vytvořených aktivit. To jsou pouze výstupy systému, nikoli důkaz, že se samotný problém zmenšuje.

Stejně tak však nelze za jediný přesný měřitelný výsledek považovat pouze dojem nebo pocit obyvatel. Vnímání veřejnosti je důležitým ukazatelem, ale musí být doplněno konkrétními daty.

Město proto musí pravidelně sledovat zejména:

• počet lidí bez domova skutečně pobývajících v Teplicích,
• počet nově příchozích a počet lidí, kteří město opustili,
• počet lidí, kteří se dostali z ulice do bydlení,
• počet lidí zapojených do práce a délku jejich udržení v zaměstnání,
• počet opakovaných přestupků a zásahů městské policie,
• počet stížností na konkrétní lokality,
• rozsah znečišťování a náklady na mimořádný úklid veřejného prostoru.

Vedle těchto tvrdých dat je však nutné pravidelně sledovat také pocit bezpečí a zkušenost obyvatel s veřejným prostorem. Pokud lidé stále častěji obcházejí určitá místa, necítí se v centru bezpečně nebo mají pocit, že se situace zhoršuje, není to statistický důkaz samo o sobě, ale je to významný signál, který město nesmí ignorovat.

Úspěchem není, že jsme problém financovali nebo že jsme o něm jednali. Úspěchem je, že jsme jej prokazatelně zmenšili.

2.2 Strategie vychází ze zastaralých dat

Každá strategie může být účinná pouze tehdy, pokud vychází z aktuálního a skutečného rozsahu problému.

Současná koncepce pracuje s odhadem přibližně 80 až 100 lidí bez přístřeší. Tento údaj však vychází ze starších analytických podkladů a podle našeho názoru již neodpovídá dnešní situaci.

Zkušenost z ulic, rostoucí viditelnost bezdomovectví a informace lidí, kteří se s touto problematikou setkávají přímo v terénu, ukazují, že skutečný počet může být dnes výrazně vyšší.

Proto považujeme za nezbytné údaje pravidelně aktualizovat a sledovat především skutečný počet lidí bez domova, jejich dosavadní pobyt v Teplicích a počet nově příchozích.

U nově příchozích osob, které nemají k Teplicím skutečnou vazbu a pocházejí z jiných měst, obcí nebo regionů, chceme aktivně podporovat a motivovat jejich návrat do místa předchozího bydliště nebo tam, kde mají přirozené sociální vazby a kde může být jejich situace dále řešena. Město má v těchto případech spolupracovat s příslušnými obcemi a sociálními službami a nabídnout konkrétní pomoc s návratem, nikoli vytvářet podmínky pro dlouhodobé setrvávání těchto lidí v Teplicích.

Systém sociálních služeb, terénní práce, zdravotní pomoci a dalších podpůrných opatření nechceme nahrazovat ani zásadně měnit. Současná strategie se těmto oblastem věnuje a považujeme za důležité, aby fungovaly a jejich kapacity odpovídaly reálným potřebám.

Naše strategie se proto soustředí především na oblast, která v současném systému podle našeho názoru zásadně chybí – na jasná pravidla, restriktivní opatření, jejich důsledné vymáhání a ochranu veřejného prostoru.

2.3 Veřejné peníze musí být spojeny s výsledkem

Do řešení bezdomovectví jsou každoročně vynakládány statisíce a miliony korun z veřejných prostředků. Významná část těchto peněz směřuje prostřednictvím dotačních titulů do neziskového sektoru a organizací poskytujících sociální, terénní a další služby.

Tento systém nezpochybňujeme. Veřejné peníze však musí být mnohem důsledněji spojeny s konkrétním a měřitelným výsledkem.

Dotační systém může vytvářet uzavřený kruh, ve kterém se postupně stává hlavním cílem dlouhodobá udržitelnost služby nebo projektu místo skutečného zmenšování problému, kvůli kterému služba vznikla.

Proto chceme financování více zaměřit na prostupnost člověka systémem směrem k samostatnému životu. Pokud se ukáže, že tento přístup prokazatelně funguje a vede k reálnému návratu lidí do samostatného života, jsme připraveni finanční podporu této oblasti i navýšit.

Pomoc nemá končit tím, že člověka dlouhodobě evidujeme jako klienta sociální služby. Pokud to jeho zdravotní a sociální stav umožňuje, musí existovat jasný směr:

krizová pomoc -> stabilizace -> pravidelný režim -> práce -> bydlení -> samostatnost

Právě schopnost systému posouvat lidi jednotlivými stupni této cesty musí být jedním z hlavních kritérií jeho úspěšnosti.

Současně musí být jasně odděleny prostředky určené na sociální pomoc od prostředků, které město vynakládá na odstraňování negativních dopadů bezdomovectví a problémového chování ve veřejném prostoru.

Pomoc musí mít cíl. Veřejné peníze musí mít měřitelný výsledek.

2.4 Nepoměr mezi rozsahem problému a navrženými výsledky

Současný systém sociální a terénní pomoci stojí každoročně významné veřejné prostředky. Přesto jsou některé konkrétní cíle Akčního plánu nastaveny velmi úzce: město chce podpořit vznik 10 pracovních míst a pomocí zajistit dostupné bydlení alespoň 5 lidem bez přístřeší.

Tato opatření nezpochybňujeme. Pro konkrétní lidi mohou znamenat zásadní změnu života a mají v systému své místo.

Při oficiálně uváděném počtu 80 až 100 lidí bez přístřeší – a podle našeho názoru dnes počtu podstatně vyšším – však tato opatření řeší pouze malou část celé skupiny.

Strategie proto musí odpovědět také na otázku, co se bude dít s desítkami dalších lidí, kteří do pracovních a bytových programů nevstoupí, nebudou je schopni využít nebo je využít nechtějí.

Právě zde podle nás současná strategie naráží na svůj zásadní limit. Vedle pomoci musí existovat také jasně nastavená pravidla pro veřejný prostor a důsledný systém jejich vymáhání.

Nelze mít strategii pro stovku či více lidí, která nabízí konkrétní cestu pouze několika z nich a pro ostatní nemá jasně definovaný režim.

2.5 Pomoc a ochrana veřejného prostoru musí být vyvážené

Veřejné prostředky určené na řešení bezdomovectví a jeho dopadů musí být jasně rozlišeny podle svého účelu a vyváženě rozděleny mezi pomoc a opatření zaměřená na negativní dopady bezdomovectví.

Jedna část má směřovat do sociální, zdravotní a terénní pomoci lidem, kteří ji potřebují a jsou připraveni svou situaci řešit. Druhá, stejně intenzivní část musí směřovat do opatření, která chrání veřejný prostor a omezují negativní dopady bezdomovectví a problémového chování na obyvatele města.

Město musí umět identifikovat problémové lokality i relativně úzkou skupinu osob, které opakovaně vytvářejí největší část nepořádku, znečišťování, konfliktů a dalších problémů ve veřejném prostoru, a právě sem soustředit odpovídající kapacity městské policie, úklidu a dalších opatření.

Pomoc a ochrana veřejného prostoru musí být dvě rovnocenné části jednoho systému.

2.6 Prevence je účinnější než řešení následků

Sociální podporu chceme výrazně intenzivněji zaměřit také na lidi, kteří ještě bez domova nejsou, ale bezprostředně jim ztráta bydlení hrozí.

Právě zde může být pomoc města nejúčinnější. Člověk, který ještě bydlí, má zpravidla zachované sociální vazby, pracovní návyky i schopnost svou situaci řešit. Jakmile se dostane na ulici a dlouhodobě se přizpůsobí životu bez stabilního bydlení a pravidelného režimu, je jeho návrat podstatně složitější a současně dražší.

Proto chceme včas identifikovat lidi ohrožené ztrátou bydlení například kvůli dluhům, exekucím, ztrátě zaměstnání, rozpadu rodiny nebo jiné náhlé životní krizi a soustředit část sociální podpory právě na zabránění jejich propadu do bezdomovectví.

Prevence musí být rychlá a praktická. Smyslem není vytvářet další dlouhodobý systém závislosti na pomoci, ale v kritickém okamžiku zabránit tomu, aby člověk přišel o bydlení, práci a základní životní stabilitu.

Nejúspěšněji vyřešený případ bezdomovectví je ten, ke kterému vůbec nedošlo.

3. Restriktivní opatření a ochrana veřejného prostoru

Současná strategie města věnuje značnou pozornost sociální pomoci, terénní práci, zaměstnávání nebo bydlení. Stejně důsledně však musí být rozpracována také ochrana veřejného prostoru a pravidla jeho užívání.

Restriktivní opatření nevnímáme jako trest za bezdomovectví. Člověk nesmí být postihován proto, že nemá bydlení. Město však musí důsledně zasahovat proti konkrétnímu jednání, které narušuje veřejný pořádek, omezuje ostatní obyvatele nebo z veřejného prostoru vytváří dlouhodobé místo k přespávání a přežívání.

Cílem je vytvořit soubor zákonných a srozumitelných pravidel, která umožní městské policii důsledně reagovat zejména na:

• bivakování a přespávání ve vybraných citlivých částech města,
• znečišťování veřejného prostoru a vykonávání potřeby mimo místa k tomu určená,
• požívání alkoholu v místech, kde je zakázáno,
• agresivní, obtěžující nebo jinak nepřijatelné chování,
• dlouhodobé zabírání veřejného prostoru způsobem, který omezuje jeho běžné užívání ostatními,
• opakované porušování obecně závazných vyhlášek a dalších pravidel veřejného pořádku.

Veřejný prostor musí zůstat veřejným prostorem. Nemůže dlouhodobě nahrazovat bydlení, noclehárnu ani soukromé zázemí jednotlivce.

Město proto musí využít všechny zákonné nástroje, které má k dispozici, důsledně a až na nejzazší hranici toho, co platný právní řád umožňuje. Tam, kde současná pravidla nestačí, musí připravit nové obecně závazné vyhlášky a další zákonná opatření.

Právě zde se musí projevit odvaha a politická odpovědnost představitelů města – pravidla nejen přijmout, ale také je důsledně prosazovat a nést za jejich uplatňování odpovědnost.

Zastupitelé za SPD jsou připraveni tuto odvahu prokázat a za prosazení těchto opatření převzít politickou odpovědnost.

Stejně důležitá jako samotná existence pravidel je jejich každodenní a důsledná aplikace.

Pravidlo, které se nevymáhá, není pravidlem.

3.1 Vyhlášky a pravidla veřejného prostoru

Prvním konkrétním krokem musí být revize současných obecně závazných vyhlášek města a doplnění takových pravidel, která umožní účinněji chránit veřejný prostor.

Vedle již existujících omezení požívání alkoholu chceme připravit zejména zákaz bivakování a přespávání ve vybraných částech města, především v centru, parcích, na hlavních městských třídách, v okolí škol, zastávek, nádraží a dalších místech, kde má mít přednost běžné užívání veřejného prostoru obyvateli a návštěvníky města.

Cílem těchto opatření není zakázat lidem bez domova pohyb ve městě ani je postihovat za jejich sociální situaci.

Cílem je jasně stanovit, jaké chování ve veřejném prostoru město nebude tolerovat.

Veřejná lavička může sloužit k odpočinku, nemá však dlouhodobě nahrazovat postel. Park může být místem setkávání a odpočinku, nemá se stávat místem dlouhodobého táboření. Ulice a veřejná zeleň nemohou nahrazovat toaletu ani soukromé zázemí.

Pravidla musí být jednoduchá, srozumitelná a vymahatelná. Městská policie musí přesně vědět, kdy a jak může zasáhnout, a obyvatelé musí vědět, co mohou od města očekávat.

Součástí nové úpravy proto musí být zejména:

• zákaz bivakování a přespávání ve vymezených lokalitách,
• důsledné vymáhání zákazu požívání alkoholu tam, kde platí,
• důsledné postihování znečišťování veřejných prostranství,
• důsledné řešení agresivního a obtěžujícího chování,
• zvláštní režim pro opakované porušování pravidel,
• pravidelné vyhodnocování problémových míst a možnost rozsah regulovaných lokalit podle vývoje situace měnit.

Práce městské policie musí být opřena o jasně vymezené povinnosti, pravomoci a mantinely, aby strážníci přesně věděli, jak mají v konkrétních situacích postupovat.

Stejně důležité však je, aby měli jistotu, že pokud budou postupovat zákonně, důsledně a v souladu s nastavenými pravidly, vedení města jejich kroky podpoří, bude je respektovat, obhajovat a v oprávněných případech se za ně veřejně postaví.

Důsledná politika veřejného pořádku nemůže fungovat, pokud budou strážníci na jedné straně vyzýváni k aktivnímu postupu a na druhé straně ponecháni bez politické podpory ve chvíli, kdy jejich zákonný zásah vyvolá kritiku.

Veškeré postupy musí vždy zůstávat v mezích zákona – využívat zákonné možnosti až na jejich nejzazší hranici, nikdy však tuto hranici nepřekročit.

3.2 Tolerovaná místa musí být mimo centrum a obytné zóny

Současné umístění tolerovaných míst považujeme za problematické, pokud se nacházejí v bezprostřední blízkosti centra, hlavních komunikací nebo obytných částí města.

Smyslem tolerovaného místa nemůže být pouze vytvořit prostor, kde člověk přespí a odkud se následně každý den vrací zpět do centra města.

Pokud má takové místo existovat, musí být umístěno tak, aby:

• nezatěžovalo centrum města ani hlavní pěší a turistické trasy,
• nebylo v těsné blízkosti sídlišť, škol a dalších citlivých lokalit,
• nevytvářelo nový problém pro obyvatele jiné části města,
• umožňovalo kontrolu, základní hygienu a kontakt se sociálními službami,
• mělo jasně stanovená pravidla využívání.

Tolerované místo má být nástrojem ke snížení negativních dopadů bezdomovectví ve veřejném prostoru, nikoli novým trvalým životním prostorem.

Současně musí být co nejvíce napojené na aktivity vedoucí k prostupnosti člověka systémem a k jeho návratu do samostatného života – tedy na sociální práci, pracovní programy, léčbu, hygienu, bydlení a další konkrétní kroky.

Tolerované místo má být blíž cestě zpět do běžného života než parku, lavičce nebo jinému prostoru, kde člověk pouze pasivně přežívá.

Tolerované místo nesmí být konečným řešením. Musí být přechodným bodem, ze kterého vede další cesta – k práci, léčbě, bydlení, samostatnosti nebo k návratu do místa, ke kterému má člověk skutečnou vazbu.

3.3 Městská policie – důsledný dohled a každodenní přítomnost

Restriktivní opatření budou fungovat pouze tehdy, pokud budou následně důsledně uplatňována a vymáhána.

Proto chceme posílit cílenou práci městské policie v problémových lokalitách, zvýšit kvalitu její činnosti a vytvořit pro tento úkol odpovídající finanční podmínky.

Pokud po městské policii požadujeme intenzivnější, systematickou a důslednější práci, musí tomu odpovídat také její personální, technické a finanční zajištění.

Součástí musí být také výrazně intenzivnější odborná příprava strážníků – znalost jejich zákonných možností, práce s intoxikovanými, agresivními nebo psychicky nemocnými osobami a praktická příprava na situace, se kterými se v problémových lokalitách každodenně setkávají.

Strážník musí vědět, co může udělat, jak to má udělat a že se za jeho zákonný a profesionální postup vedení města postaví.

3.4 Aktivní návratová politika

Teplice nemohou dlouhodobě přebírat odpovědnost za řešení bezdomovectví lidí z celého kraje nebo republiky.

U lidí, kteří nemají k Teplicím skutečnou vazbu a do města přišli odjinud, chceme proto uplatňovat aktivní návratovou politiku.

Město má zjistit, odkud člověk přichází, kde měl předchozí bydliště, kde má rodinné nebo sociální vazby a zda může být jeho situace řešena právě tam.

Následně má aktivně spolupracovat s příslušnou obcí, sociální službou nebo rodinou a v odůvodněných případech pomoci také s dopravou a praktickou organizací dobrovolného návratu.

Cílem není problém pouze přesunout jinam. Cílem je vrátit řešení situace člověka tam, kde má skutečné zázemí a přirozenou vazbu.

Současně tím chceme omezit riziko nežádoucího pull factoru, kdy se Teplice díky koncentraci služeb a nedostatečné míře restrikcí stávají místem dlouhodobého pobytu lidí, kteří do města přišli z jiných částí kraje nebo republiky.

3.5 Spolupráce s lidmi, kteří mají přirozenou autoritu

I mezi lidmi bez domova existují přirozené vztahy, skupiny a osoby, které mají u ostatních větší autoritu.

Město může tohoto prostředí využít prostřednictvím peer pracovníků, komunitních mediátorů nebo dalších jasně definovaných forem spolupráce.

Takoví lidé mohou pomáhat:

• vysvětlovat pravidla,
• předcházet konfliktům,
• motivovat ostatní k využití práce, léčby nebo sociálních služeb,
• pomáhat s udržováním pořádku,
• předávat informace mezi komunitou, sociálními službami a městem.

Pokud taková spolupráce prokazatelně funguje, může být transparentně a jasně odměňována.

Cílem je využít přirozenou autoritu některých lidí k tomu, aby systém fungoval lépe a aby více lidí postupovalo směrem k samostatnosti.

3.6 Aktivizace místo pasivního přežívání

Cílem městské politiky nemůže být vytvářet podmínky, ve kterých lze dlouhodobě přežívat na ulici, a dokonce komfortněji či s širší nabídkou služeb než v jiných městech. Takový systém může problém nejen konzervovat, ale zároveň posilovat nežádoucí pull factor a motivovat další lidi k dlouhodobému setrvávání v Teplicích.

Pokud to zdravotní a sociální stav člověka umožňuje, musí být pomoc spojena s aktivizací, pravidelným režimem a postupným převzetím odpovědnosti za vlastní život.

Dlouhodobé vysedávání nebo polehávání ve veřejném prostoru člověka neposouvá k samostatnosti. Naopak může upevňovat stav, ve kterém se přizpůsobí životu bez pravidelného režimu, práce a vlastních příjmů.

Proto chceme, aby systém podpory vytvářel co nejkratší cestu od krizové pomoci k aktivitě:

• nízkoprahové a krátkodobé pracovní příležitosti,
• jednoduché veřejně prospěšné činnosti,
• pravidelný denní režim,
• návaznost na léčbu a sociální práci,
• postupný přechod k běžnému zaměstnání,
• následně k bydlení a samostatnosti.

Ne každý člověk bude schopen projít celou tuto cestu. U těch, kteří toho schopni jsou, však musí být aktivita a snaha změnit vlastní situaci základním principem poskytované podpory.

Město má odměňovat skutečný posun. Čím více je člověk připraven spolupracovat, pracovat, dodržovat pravidla a převzít odpovědnost, tím více má mít přístup k dalším stupňům podpory.

Pomoc nemá člověka udržovat na ulici. Má ho z ní postupně dostávat.

4. Jak budeme měřit úspěch

Strategie musí mít od začátku jasně stanovené ukazatele, podle kterých bude možné pravidelně vyhodnocovat, zda se situace skutečně zlepšuje.

Nechceme měřit počet schůzek, pracovních skupin nebo mediálních výstupů. Chceme měřit změnu ve městě a skutečný posun lidí, kterých se systém týká.

Proto chceme pravidelně sledovat zejména:

• skutečný počet lidí bez domova pobývajících v Teplicích,
• počet nově příchozích lidí bez vazby na Teplice,
• počet lidí, kterým se podařilo vrátit do místa jejich předchozího bydliště nebo přirozených vazeb,
• počet lidí, kteří se zapojili do pracovních a aktivizačních programů,
• počet lidí, kteří přešli do stabilního bydlení,
• počet lidí, kteří se dokázali postupně osamostatnit,
• počet opakovaných přestupků a zásahů městské policie,
• počet problémových lokalit a jejich vývoj,
• náklady na mimořádný úklid a odstraňování negativních dopadů ve veřejném prostoru,
• vývoj pocitu bezpečí a zkušeností obyvatel města.

Výsledky musí být pravidelně zveřejňovány a porovnávány s předchozím obdobím.

Pokud se počet lidí na ulici zvyšuje, problémy ve veřejném prostoru rostou a obyvatelé se cítí méně bezpečně, nelze strategii označovat za úspěšnou jen proto, že město realizovalo všechny naplánované projekty.

Úspěch musí být vidět v datech i v ulicích.

5. Financování musí odpovídat výsledkům

Řešení bezdomovectví stojí město každoročně významné veřejné prostředky. Nejde pouze o sociální služby a dotační podporu neziskových organizací, ale také o náklady městské policie, úklid veřejných prostor, zdravotní služby, krizová opatření a další výdaje spojené s negativními dopady bezdomovectví.

Proto chceme vytvořit přehlednou finanční mapu nákladů spojených s bezdomovectvím v Teplicích.

Občané mají právo vědět:

• kolik město do této oblasti každoročně investuje,
• na jaké služby a opatření peníze směřují,
• jaká část jde na sociální pomoc a prevenci,
• jaká část jde na odstraňování negativních dopadů,
• jakých konkrétních výsledků bylo za tyto prostředky dosaženo.

Nechceme automaticky snižovat peníze určené na pomoc. Pokud se ukáže, že konkrétní program prokazatelně pomáhá lidem postupovat směrem k práci, bydlení a samostatnosti, jsme připraveni jeho financování i zvýšit.

Stejně tak jsme však připraveni přehodnotit financování opatření, která po dlouhou dobu spotřebovávají veřejné prostředky, ale nevedou ani ke zlepšení situace lidí, kterým mají pomáhat, ani ke zlepšení situace ve veřejném prostoru.

Nejde o to utratit méně. Jde o to za vynaložené peníze dosáhnout skutečného výsledku.

Jsme připraveni převzít odpovědnost

Máme připravené jasné a konkrétní kroky, které chceme začít realizovat v okamžiku, kdy získáme možnost podílet se na vedení města a převezmeme za tuto oblast skutečnou odpovědnost.

Jejich detailní podobu v tuto chvíli nepovažujeme za nutné zveřejňovat. Je to naše know-how, které vychází z dlouhodobé znalosti situace v Teplicích, zkušeností lidí z praxe i studia postupů používaných v jiných městech.

Zveřejňujeme však principy, za kterými si stojíme a podle kterých chceme postupovat.

Jsme si zároveň vědomi, že některá potřebná opatření nebudou jednoduchá ani vždy populární. Budou vyžadovat od odpovědných politiků odvahu rozhodnout, ochotu nést za své rozhodnutí odpovědnost a schopnost stát za zákonnými kroky města a jeho policie i ve chvíli, kdy vyvolají kritiku.

My jsme připraveni tuto odpovědnost převzít a potřebnou politickou odvahu prokázat.

Nechceme bezdomovectví pouze spravovat.

Chceme jeho rozsah a negativní dopady v Teplicích skutečně a měřitelně zmenšit.

PREAMBULE

Cestovní ruch se může znovu stát jedním ze zdrojů nebývalé prosperity Teplic – nejstaršího lázeňského města ve střední Evropě. Při správném uchopení může generovat další stovky milionů korun příjmů do Teplic a celého regionu – do městského rozpočtu, místního podnikání i přímo do kapes obyvatel.

Město má mimořádnou historii, lázeňskou tradici, architekturu, Krušné hory za zády, blízkost Českého a Saského Švýcarska i bezprostřední sousedství Německa.

Paradoxně právě cestovní ruch patřil v minulosti k nejvíce podceňovaným oblastem rozvoje Teplic. Přestože jsme lázeňským městem evropského významu, věnovala mu předchozí vedení města ve srovnání s jinými lázeňskými městy a úspěšnými turistickými destinacemi jen minimální pozornost. Dodnes například cestovní ruch nemá v rozpočtu města Teplice ani vlastní samostatnou finanční kapitolu.

A právě v tom vidíme obrovskou příležitost. V řadě jiných měst už byl potenciál cestovního ruchu z velké části využit. V Teplicích jsme naopak stále na začátku. To, co je dnes naší slabinou, se proto může velmi rychle stát jednou z našich největších ekonomických příležitostí.

Největším pozitivem Teplic přitom nejsou pouze památky, historie nebo poloha. Jsou jím především schopní a aktivní lidé, kteří už dnes v cestovním ruchu, gastronomii, hotelnictví, lázeňství, kultuře a dalších službách podnikají a vytvářejí konkrétní hodnotu.

Město jejich práci nemá nahrazovat. Má je propojit, dát jejich aktivitám společný směr, vytvořit jasnou strategii a pomoci jim dostat jejich služby k mnohem většímu počtu návštěvníků.

A toto propojení nemůže končit hranicí Teplic. Návštěvník neřeší, kde končí město, okres nebo kraj. Proto potřebujeme propojit podnikatele, města, obce, lázeňská zařízení, kulturní instituce a další aktéry v širším regionu – od Krušných hor přes Hřensko a České Švýcarsko až po německou stranu hranice.

Jedním z hlavních nástrojů má být samostatná profesionální destinační agentura, která bude mít jasné kompetence, odpovědnost, vlastní rozpočet a konkrétní měřitelné cíle. Jejím úkolem nemá být pouze propagace, ale především vytváření společných turistických produktů, získávání externích finančních prostředků, propojování podnikatelů a aktivní přivádění návštěvníků do regionu.

Proto cestovní ruch nesmí být nadále okrajovou agendou řešenou několika akcemi, informačním centrem a propagačními materiály.

Musí se stát jednou z hlavních ekonomických strategií Teplic.

Největší rezervou Teplic není nedostatek turistického potenciálu. Největší rezervou je, že jsme ho dosud nedokázali systematicky využít.

JAKO ZÁKLAD FUNGOVÁNÍ MĚSTA

PREAMBULE

Pocit bezpečí patří k nejzákladnějším potřebám člověka. Pokud se lidé necítí bezpečně před svým domem, na ulici, v parku, cestou do školy nebo večer v centru města, přestává být důležité, kolik město postavilo nových chodníků, vysázelo stromů nebo uspořádalo kulturních akcí. Bezpečnost je základ, na kterém stojí kvalita života i důvěra obyvatel ve město.

Proto musí být bezpečnost jednou z absolutních priorit Teplic. Nejde pouze o statistiky trestné činnosti. Jde také o veřejný pořádek, každodenní zkušenost obyvatel a o jednoduchý pocit, že pravidla ve městě platí pro všechny a že pokud je někdo opakovaně porušuje, město dokáže účinně reagovat.

Toto téma se přímo propojuje s problematikou bezdomovectví, které věnujeme samostatnou strategii S-P-D. Je ale důležité říci jasně jednu věc: zdaleka ne každý problém ve veřejném prostoru způsobují lidé bez domova. Mnoho situací, které obyvatele oprávněně obtěžují – nepořádek, vandalismus, hlučnost, agresivní chování, alkohol, ničení veřejného majetku nebo opakované nerespektování pravidel – způsobují lidé, kteří své bydlení mají.

Problémem tedy není sociální status člověka. Problémem je konkrétní chování.

Stejná pravidla proto musí platit pro všechny.

A stejně jako musí být město připraveno podat pomocnou ruku člověku, který ji skutečně potřebuje, musí být zároveň nekompromisní vůči tomu, kdo vědomě a opakovaně narušuje život ostatních.

1. Bezpečné město potřebuje jasná pravidla a jejich důsledné vymáhání

Největším problémem často není nedostatek pravidel, ale jejich nedůsledné uplatňování.

Pokud obyvatelé opakovaně vidí stejné osoby na stejných místech páchat stejné přestupky a mají pocit, že se nic nemění, ztrácejí důvěru nejen v bezpečnostní složky, ale i v samotné vedení města.

Pravidlo, které se dlouhodobě nevymáhá, přestává být pravidlem.

Teplice proto potřebují systém, ve kterém je jasně stanoveno:

• jaké chování ve veřejném prostoru město nebude tolerovat,
• jak mají v konkrétních situacích postupovat strážníci,
• které lokality vyžadují zvýšený dohled,
• jak se budou řešit osoby, které pravidla porušují opakovaně,
• jak bude město vyhodnocovat výsledky bezpečnostní politiky.

Nejde o demonstraci síly ani o šikanu lidí.

Jde o ochranu slušných obyvatel a jejich práva používat veřejný prostor bez strachu, obtěžování a permanentního nepořádku.

A tento princip musí platit stejně pro člověka bez domova, návštěvníka města i obyvatele, který má byt několik ulic od místa, kde pravidla porušuje.

2. Městská policie musí být skutečným nástrojem městské bezpečnostní politiky

Klíčovou úlohu v každodenní bezpečnosti Teplic má městská policie.

Nestačí ale pouze zvyšovat počet strážníků. Je potřeba změnit celý způsob, jakým město k této službě přistupuje.

Městská policie musí mít jasné zadání, jasné priority, odpovídající vybavení a především jednoznačnou podporu vedení města.

Strážník musí vědět, co od něj město očekává. Musí přesně znát své zákonné možnosti, své povinnosti i své mantinely. A pokud v jejich rámci profesionálně a důsledně zasáhne, musí mít jistotu, že za ním vedení města bude stát.

Nemůžeme po strážnících na jedné straně požadovat aktivní a důsledný postup a na druhé straně je při první kritice nechat bez podpory.

Autorita městské policie začíná autoritou, kterou jí dává samo město.

To samozřejmě musí být spojeno také s vysokými nároky na profesionalitu, vystupování a odpovědnost strážníků. Silná policie není policie, která může všechno. Je to policie, která přesně ví, co může, umí toho využít a postupuje profesionálně, důsledně a zákonně.

3. Úzká spolupráce městské a státní policie

Bezpečnost města nelze rozdělit na dvě oddělené části podle toho, zda konkrétní problém spadá do kompetence městské nebo státní policie.

Obyvatele nezajímá, kdo má daný paragraf ve své kompetenci. Zajímá je výsledek.

Proto musí být spolupráce Městské policie Teplice a Policie České republiky maximálně praktická a každodenní.

Je potřeba společně pracovat s mapou problémových lokalit, pravidelně vyhodnocovat vývoj situace, koordinovat zásahy a sdílet informace v rozsahu, který umožňuje zákon.

U komplikovaných nebo dlouhodobě se opakujících problémů musí existovat společný postup.

Bezpečnost nesmí být ping-pong, při kterém je občan posílán od jedné instituce ke druhé.

4. Do bezpečnosti musíme být připraveni investovat

Pokud tvrdíme, že bezpečnost je prioritou, musí to být vidět také v městském rozpočtu.

Je potřeba investovat nejen do počtu lidí, ale také do jejich vybavení, odborné přípravy a moderních technologií.

Teplice by měly maximálně využívat technologie, které umožní bezpečnostním složkám pracovat rychleji a efektivněji. Patří sem moderní kamerové systémy, kvalitní analytické nástroje, bezpečná komunikace, moderní vybavení hlídek, kvalitní dokumentace zásahů i systémy umožňující rychle vyhodnocovat problémové lokality.

Technologie ale sama o sobě bezpečnost nezajistí.

Kamera bez člověka, který na zjištěný problém reaguje, je pouze drahé oko.

Proto musí technologie vždy doplňovat schopného, vyškoleného a motivovaného člověka v terénu.

A pokud chceme kvalitní lidi, musíme být připraveni jim vytvořit kvalitní pracovní podmínky a odpovídající finanční ohodnocení.

5. Strážník musí mít respekt a společenský kredit

Bezpečnostní politika není pouze otázkou techniky a peněz. Je také otázkou společenského prostředí.

Chceme, aby práce městského strážníka byla v Teplicích vnímána jako respektovaná veřejná služba.

Člověk, který každý den řeší konflikty, agresivní osoby, intoxikované lidi, domácí problémy, vandalismus nebo nebezpečné situace, musí cítit, že jeho práce má pro město význam.

To vyžaduje nejen lepší vybavení a vzdělávání, ale také zásadní mentální podporu ze strany vedení města.

Město má dobrou práci svých strážníků oceňovat, veřejně se za zákonné a profesionální zásahy postavit a zároveň trvat na vysokém standardu jejich jednání.

Respekt ale není automatický. Musí vznikat profesionalitou, důsledností a férovostí.

Právě takovou městskou policii chceme budovat.

6. Bezpečnost se musí řídit podle dat, nikoli pouze podle dojmů

Bezpečnostní strategie musí být konkrétní a měřitelná.

Potřebujeme znát místa, kde se problémy skutečně koncentrují, časy, kdy k nim dochází, charakter opakovaných incidentů i osoby, které se na nich dlouhodobě podílejí, samozřejmě vždy v mezích zákona.

Na základě těchto informací lze mnohem efektivněji směřovat hlídky, kamerový dohled i preventivní opatření.

Současně ale nesmíme podceňovat pocit bezpečí obyvatel.

Pokud policejní statistika tvrdí, že je určitá lokalita bezpečná, ale lidé se jí večer vyhýbají, něco není v pořádku.

Proto chceme vedle objektivních údajů pravidelně sledovat také zkušenosti obyvatel jednotlivých částí města.

Výsledkem musí být jednoduchá bezpečnostní mapa Teplic, podle které se budou pravidelně upravovat priority městské policie.

7. Bezpečný veřejný prostor se musí také správně vytvářet

Bezpečnost nezačíná až příjezdem policejní hlídky.

Důležitou roli hraje také způsob, jakým město své ulice, parky, podchody, zastávky a další veřejná místa vytváří a udržuje.

Dobré osvětlení, přehledný prostor, odstranění dlouhodobě zanedbaných míst, rychlé opravy poškozeného mobiliáře, odstranění vraků, pravidelný úklid nebo vhodně umístěné kamery mohou výrazně omezit podmínky pro problémové chování.

Pořádek a bezpečnost spolu přímo souvisejí.

Místo, o které se nikdo nestará, velmi rychle vysílá signál, že zde pravidla neplatí. Město proto musí reagovat rychle nejen na trestné činy a přestupky, ale také na první známky chátrání a dlouhodobého nepořádku.

8. Bezpečnost není pravicové ani levicové téma. Je to základní služba města

Bezpečnost nesmí být vedena proti žádné sociální skupině.

Musí být vedena proti konkrétnímu nežádoucímu chování.

Člověku, který potřebuje pomoc, ji má město umět nabídnout.

Člověku, který potřebuje léčbu nebo sociální službu, musí systém ukázat cestu.

Ale člověk, který vědomě porušuje pravidla, obtěžuje své okolí, ničí cizí majetek nebo se opakovaně dopouští protiprávního jednání, musí zároveň vědět, že město bude reagovat.

Pomoc tam, kde je potřeba. Pravidla pro všechny. Důslednost vůči těm, kteří je odmítají respektovat.

To je podle nás základ bezpečného města.

Teplice musí být místem, kde se rodič nebojí pustit dítě samotné přes město, senior se nemusí vyhýbat určitým ulicím, žena se večer necítí nucena měnit trasu domů a návštěvník města si z Teplic neodváží zkušenost s nepořádkem a pocitem nejistoty.

Bezpečnost není luxus ani nadstandard. Je to jedna z nejzákladnějších služeb, kterou mají obyvatelé od svého města právo očekávat.

A pokud ji chceme zajistit, potřebujeme k tomu jasná pravidla, profesionální a sebevědomou městskou policii, úzkou spolupráci se státní policií, moderní technologie, dostatek finančních prostředků a vedení města, které bude mít odvahu za nastaveným systémem stát.

ČISTÉ, ZELENÉ A ODOLNÉ TEPLICE

PREAMBULE

Teplice mají jedno mimořádné bohatství, o které se musíme starat s maximální odpovědností – zeleň, parky, sady, vzrostlé stromy a vodu. Zámecká zahrada, Šanovský park, lázeňská zeleň, aleje, okolní lesy a krajina pod Krušnými horami nejsou pouze hezkou kulisou města. Jsou součástí jeho identity, kvality života a stále více také jeho budoucnosti.

Přicházejí stále teplejší léta, delší období veder a situace, kdy bude schopnost města zadržovat vodu, vytvářet stín a ochlazovat veřejný prostor zásadně ovlivňovat kvalitu života jeho obyvatel.

Zeleň a voda už proto nejsou pouze estetickou záležitostí. Jsou strategickou infrastrukturou města.

A musíme se na ně dívat ještě v širším měřítku. Voda, vzduch, krajina ani příroda nekončí na hranici Teplic. To nejcennější, co máme, tvoří jeden celek s Krušnými horami, okolními obcemi a krajinou celého regionu.

O toto přírodní bohatství se proto musíme starat nejen jako město, ale společně jako celý region.

Nestačí pouze udržovat to, co jsme zdědili. Naší povinností je toto bohatství chránit, rozvíjet a předat dalším generacím v lepším stavu, než v jakém jsme jej převzali.

Stejný princip platí pro čistotu města. Čisté ulice, upravené parky a kvalitní veřejný prostor jsou jedním z nejviditelnějších znaků toho, zda město skutečně funguje.

Chceme Teplice čisté, zelené, plné vody a připravené na podmínky příštích desetiletí.

1. Nejen udržovat. Musíme myslet na další generace

Velká část zeleně, ze které dnes Teplice těží, vznikla rozhodnutími lidí před desítkami nebo dokonce stovkami let.

Někdo kdysi vysadil strom, pod kterým dnes sedíme ve stínu. Někdo založil park, kterým dnes chodíme. Někdo vytvořil lázeňské zahrady a aleje, které dnes považujeme za samozřejmou součást Teplic.

Stejnou odpovědnost máme dnes my vůči lidem, kteří zde budou žít za třicet, padesát nebo sto let.

Nestačí proto pouze sekat trávu, prořezávat stromy a opravovat lavičky.

Musíme systematicky obnovovat stárnoucí aleje, vysazovat nové stromy, rozšiřovat plochy, které poskytují stín, chránit kvalitní půdu, pečovat o parky a především vytvářet podmínky, aby nová zeleň měla možnost skutečně vyrůst.

Město se nesmí při rekonstrukci ulice ptát jen, jak bude místo vypadat při kolaudaci. Musí se ptát, jak bude fungovat za dvacet nebo třicet let.

2. Modrozelená infrastruktura musí mít profesionální dlouhodobou strategii

Jednotlivé výsadby stromů, vodní prvky nebo úpravy parků nestačí řešit nahodile projekt od projektu.

Teplice potřebují dlouhodobou profesionální Strategii klimatické odolnosti a modrozelené infrastruktury, která bude součástí komplexního konceptu Smart City.

Takový masterplan musí propojit zeleň, vodu, veřejný prostor, dopravu, městské stavby, energetiku, digitální technologie a budoucí investice města.

Musíme přesně vědět:

• kde je město v létě nejvíce přehřívané,
• kde potřebujeme nové stromy a stín,
• kde můžeme zachytávat dešťovou vodu,
• kde lze vodu vsakovat přímo do krajiny,
• kde potřebujeme obnovovat aleje,
• které parky budou potřebovat zásadní obnovu,
• kde mohou vzniknout nové vodní prvky,
• jak využívat užitkovou vodu pro závlahu,
• a jak tato pravidla automaticky promítnout do všech budoucích městských investic.

Nechceme při každé rekonstrukci začínat znovu od nuly. Chceme jeden profesionální plán, podle kterého se budou Teplice systematicky rozvíjet deset, dvacet i více let.

Taková strategie musí být odborná, dlouhodobá a musí přežít jednotlivá volební období.

3. Voda je bohatství. Musíme ji udržet tam, kde ji potřebujeme

Teplice jsou lázeňským městem a voda je historicky součástí jejich identity.

Do budoucna ale musíme o vodě uvažovat ještě mnohem šířeji.

Když naprší, nemělo by být naším jediným cílem odvést vodu co nejrychleji kanalizací pryč. Naopak – tam, kde je to možné, ji potřebujeme v území zachytit, zpomalit a znovu využít.

Při rekonstrukcích ulic, parků, náměstí i městských budov proto musíme počítat se zachytáváním dešťové vody, retenčními systémy, vsakováním a jejím využíváním pro městskou zeleň.

Součástí dlouhodobé strategie může být i Teplický systém užitkové vody, který bude hledat možnosti, jak pro závlahu parků, sadů a dalších ploch využívat dešťovou a další vhodnou užitkovou vodu namísto pitné vody.

Voda, kterou dnes necháme bez užitku odtéct, nám může během horkého léta zásadně chybět.

4. Musíme přemýšlet v rámci celého regionu

Životní prostředí nelze účinně spravovat pouze podle administrativních hranic.

Voda, lesy, krajina a klima Teplic jsou přímo propojené s Krušnými horami a okolními městy a obcemi.

Proto chceme mnohem intenzivnější spolupráci v rámci širšího regionu.

Musíme společně řešit zadržování vody v krajině, stav lesů, revitalizaci vodních toků, ochranu zdrojů vody, zeleň podél komunikací i vytváření zelených koridorů mezi zastavěnými územími.

To nejcennější bohatství, které máme, není majetkem jednoho města. Je společným dědictvím celého regionu.

Pokud se zhorší stav krajiny v Krušných horách, pocítí to Teplice. Pokud se podaří v okolní krajině lépe zadržovat vodu, bude z toho těžit celé území.

Proto potřebujeme partnerství měst, obcí, kraje, odborných institucí, vlastníků půdy, lesníků i dalších subjektů.

Stejně jako chceme v cestovním ruchu překročit hranice jednotlivých měst, musíme je překročit také při ochraně vody, zeleně a krajiny.

5. Parky a sady jsou jedním z největších teplických pokladů

Teplice mají něco, co řada jiných měst teprve složitě buduje – rozsáhlou historickou zeleň přímo uvnitř města.

To je obrovská výhoda.

Parky, sady a zahrady proto musíme chránit se stejnou vážností, s jakou chráníme významné historické stavby.

Musíme mít dlouhodobý plán obnovy dřevin, odborně pečovat o vzrostlé stromy a současně myslet desítky let dopředu.

Dospělý strom nelze během několika let nahradit malou sazenicí. Proto musí být kácení skutečně posledním řešením tam, kde je nezbytné, a nová výsadba musí být plánována tak, aby za několik desetiletí dokázala převzít funkci stromů, které dnes stárnou.

Nejde jen o to, kolik stromů vysadíme. Jde o to, kolik z nich bude za třicet let zdravými vzrostlými stromy.

6. Čistota města je základní standard

Zelené město musí být zároveň městem čistým.

Odpadky, přeplněné koše, černé skládky, psí exkrementy, nepořádek kolem kontejnerových stání nebo úmyslně ničený veřejný prostor nemohou být něčím, s čím se obyvatelé mají jednoduše smířit.

Naším principem musí být rychlá reakce.

Občan nemá řešit, která organizace má konkrétní problém ve své kompetenci. Má mít jednoduchý způsob, jak problém nahlásit, a město se musí postarat o jeho odstranění.

Právě zde může být významnou součástí Smart City využití moderních technologií – jednoduché digitální hlášení závad, rychlé předávání úkolů, kontrola jejich odstranění a vytváření map problémových míst.

Čistota ale není pouze otázkou technických služeb.

Pokud někdo veřejný prostor úmyslně a opakovaně znečišťuje nebo ničí, musí následovat důsledná reakce městské policie.

Město má být schopné uklidit. Ale zároveň musí umět zabránit tomu, aby stejný člověk vytvářel stejný problém každý den znovu.

7. Čistota, zeleň, bezpečnost a prosperita spolu souvisejí

Kvalita veřejného prostoru není izolované téma.

Čistý a dobře udržovaný park je bezpečnější. Ulice se vzrostlými stromy je příjemnější pro obyvatele. Krásné lázeňské parky jsou zároveň turistickou atrakcí. Kvalitní prostředí zvyšuje atraktivitu nemovitostí, podporuje podnikání a rozhoduje o tom, zda zde lidé chtějí žít.

Zeleň není náklad bez ekonomického efektu. Je investicí do kvality života a dlouhodobé prosperity města.

Pro lázeňské Teplice to platí dvojnásob.

Návštěvník může přijet kvůli lázním nebo historii, ale celkový obraz města vytváří právě kombinace architektury, čistoty, zeleně, vody, bezpečnosti a živého veřejného prostoru.

8. Nejsme vlastníky města. Jsme jeho správci pro další generace

U řady městských investic lze výsledek vidět během několika měsíců.

U stromů, vody a krajiny se rozhoduje v horizontu desítek let.

Strom, který zasadíme dnes, možná poskytne největší stín lidem, které nikdy nepoznáme.

Právě proto je péče o zeleň a vodu jedním z nejlepších měřítek odpovědnosti politiků.

Naším úkolem není Teplice pouze čtyři roky spravovat.

Naším úkolem je převzít jedno z nejcennějších bohatství, které máme, dobře se o něj starat, rozvinout ho a jednou ho předat dál v lepším stavu.

A tato odpovědnost nekončí cedulí označující konec Teplic.

Týká se celého regionu, krajiny pod Krušnými horami, vody, lesů, parků a prostředí, které společně sdílíme.

Teplice byly po generace městem parků, sadů, lázeňských zahrad a vody. Naším úkolem je zajistit, aby jím zůstaly i za dalších sto let.